Pondělí, 5. září 2011

Amsterdam Marathon - Týden 12 (29.8.-4.9.)

Návrat k běhání a nebylo to zas tak špatný…

Po nuceném běžeckém půstíku jsem se celý týden snažil to pomalu rozběhat a i trošku zatížit tu achilovku. No a řekl bych, že to dopadlo nad očekávání dobře. Běh úplně bez bolesti, sice žádná velká lehkost, občas noha trošku ztuhla ale nic víc, takže OK. Po doběhu vždy důkladné protažení, pytlík ledu do ponožky a pravidelná masáž Kostivalovou mastí. Úplně jsem se vyhýbal kopcům a jakýmkoliv rychlým úseků, konce běhů jsem se snažil běžet ne úplně na plno. Po volno, Út a So volné běhy na pohodu, ve Středu jsem zkoušel 6km v tempo maratonu(TM) a docela to pěkně jelo. Čt klasický středně dlouhý běh s rychlejší druhou polovinou, Pá 16km v mírném tempu v pěkném hicu (docela dřina). V neděli pak dlouhý běh s neúspěšným pokusem o 20km v TM. Amsterdam se pekelně rychle blíží a mám pocit, že jsem toho v plánovaném tempu maratonu moc nenaběhal. Rozhodně se v TM zatím necítím nějak zvlášť pohodlně, snad na tom ještě stihnu trošku zapracovat.

Zásady tréninkového procesu podle Francesca Conconiho

Kdysi jsem těchto pár bodů někde četl a uložil si to. Docela zajímavé čtení. Více o F.C. na wikipedii.

  1. Kdo chce opravdu něčeho ve sportu dosáhnout, musí počítat s bolestivými tréninkovými metodami. Sebevětší objemy nemohou nahradit trénink, kdy je sportovci na zvracení a myslí si, že je na pokraji svých sil. K vítězství se nepřichází po lehkých cestách.
  2. Každý skutečně špičkový výkon ve svém závěru představuje silovou práci. O výsledku pak rozhoduje jen hrubá síla a psychická odolnost sportovce. Proto i v tréninku je třeba pracovat na samé hranici vyčerpání. Neexistuje jiný způsob, jak si svoji sílu a odolnost vyzkoušet a upevnit.
  3. U většiny individuálních sportů může úspěchu dosáhnout pouze ten, kdo nalezne optimální rytmus svého pohybu. To mu umožní šetřit energii svého organismu. Jakékoliv zrychlení, či zpomalení sportovce zbytečně vyčerpává. Jen inteligentní jedinec je schopen vybojovat ten ohromný boj, kterým je hledání přirozeného rytmu. Nikdo nemůže očekávat, že jej nalezne dříve, než po deseti letech tvrdé a usilovné práce.
  4. Rozhodujícím faktorem je psychika sportovce. O sportovním výkonu se rozhoduje v hlavě, tělo jej "pouze" realizuje. Největší význam hraje opět rytmus, který umožní dostat se doslova do transu, kdy člověk nepociťuje únavu ani bolest.
  5. Cítí-li se sportovec zcela u konce se silami, pak vyčerpal asi tři čtvrtiny své fyzické kapacity. Může tedy využít ještě téměř jednu čtvrtinu svých sil. Není to nelidské, protože špičkový sportovní výkon vyžaduje jít za hranice, které platí pro ostatní smrtelníky.
  6. Velké tréninkové zatížení jsou schopny zvládat i sedmileté děti. A snášejí ho dobře, což potvrdily opakované celosvětové výzkumy. Navíc se naučí tvrdě na sobě pracovat.
  7. Všechno ve sportu je limitováno rychlostí. Síla, vytrvalost a obratnost jsou až druhořadou záležitostí. Proto nikdy nic nedělejte pomalu.
  8. Každý sportovní výkon je výsledkem tréninkové práce realizované sportovcem od nejútlejšího dětství. Vše se sčítá.
  9. Podmínky pro výkon nejsou nikdy ideální. Sportovec odvede obvykle 75% svého maxima. To je potřeba si uvědomovat v přípravě i v průběhu vlastního výkonu.

Neděle na Matyldě (vodní nádrž Vrbenský)

O víkendu jsem byl opět na severu, do kopců se mi zatím nechtělo, tak jsem točil km na Matyldě v Mostě a docela to Mostečákům závidím. Rovinatý asi 4 km dlouhý okruh kolem vody, buď po asfaltu (super na inliny) nebo trošku bokem po štěrkem vysypané stezce. Před časem tam někdo na cestu namaloval značky po 500m, takže pro nácvik speciálního tempa téměř dokonalé místo. Se divím, že tam někdo ještě neuspořádal nějaký běžecký závod!
V plánu bylo cca 30km, z toho posledních 20km v TM. 10 km to je z Jiřetína akorát na Matyldu, tam 5 koleček po 4 km a je to. V neděli opět hlásili vedro, takže jsem z Horního Jiřetína pro jistotu vyrazil už ráno kolem půl sedmé, Slunce se akorát dralo nad obzor. Prvních 10 km pohoda, ale po pár metrech bylo jasné, že to bude dřina. Zadní stehna lehce zatuhlá, navíc jsem šel na lačno a děsně mě kručelo v břiše. Za 47 minut jsem byl na místě, na lavičku odložil pití a pustil se z vesela do toho. Plánované tempo 4:00/km ale bylo tentokrát nad mé síly, snažil jsem se, makal jsem, ale nešlo to, nohy nechtěly vůbec běžet. K plánovanému TM jsem se ani na chvíli nepřiblížil. Občas jsem i chytil správný rytmus, ale vždy jen na chvilku. Ke konci to už byl jen boj co nejdříve dokončit a skočit do vody. Na to jsem se celou dobu fakt strašně těšil. Po super osvěžení dorazila také rodina, takže jsem s Terezkou(4½ roku) indiánským během absolvoval ještě jeden okruh. Nohy jsem měl zrychtovaný jak pytel šrotu od prasat, takže to už s během nemělo opravdu nic společného!

V číslech: 10km@47:03 + 4km@(16:24,16:30,16:31,16:55,16:39)

Souhrn

 TréninkKomentář
Po Volno 
Út 10km@49:19 ráno + 6km@28:17 večerRáno i večer dobrý pocit
St 6km@31:41 + 6km@23:22 + 5km@24:24Dobrý
Čt 24km@1:49:07Velmý dobrý pocit, 3km@(14:30,14:14,14:12,14:13,13:25,13:23,13:05,12:06)
16km@1:09:36OK - 4km@18:18 + 3km@(12:50,12:37,12:54,12:58)
So 12km@1:00:43Dobrý, Matylda vedle Karolínky na kole
Ne 30km@2:09:57Dřina, těžké nohy, TM se vůbec nedařilo, 10km@47:03 + 20km@1:22:59
Celkem: 115km@8:46:30, ø4:35/km

Hodnocení

Po delším čase opět velmi dobrý pocit z běhu. Slušné tempo i km, běh bez bolesti. Šetřil jsem se.
Žádné posilování ani jiné doplňkové sporty.