Pondělí, 25. července 2011

Amsterdam Marathon - Týden 6 (18.7.-24.7.)

Konečně pohodový týden

Tak po delší době se týden konečně zase povedl, tedy alespoň po té vyloženě běžecké stránce. Pata +/- drží, že bych o ní už ani nevěděl, to se říct nedá, občas v ní píchne, občas ztuhne (hlavně po ránu), ale v běhu ani v chůzi mě již vůbec neomezuje. Během celého týdne bylo navíc podle mě super běžecké počasí, takže jsem mohl v pohodě běhat i slušný tempa.
Po, Čt, So byly volné běhy úplně na pohodu, jen v Po jsem cítil lehkou únavu po víkendu. Út, Pá jsem měl v plánu běžet mírné tempo (4:15-4:40/km), šlo to jak se říká úplně samo, tak z toho nakonec bylo po oba dny 15 a 16km v tempu 4:05/km, navíc vždy super pocit. Nejhorší z celého týdne byla asi středa. Středně dlouhý běh 22km, opět okruh kolem skládky do Klecan a podél Vltavy zpátky. Ke konci při výběhu kolem zoologické zahrady jsem v tom slejváku tu patu trošku cítil. V neděli super povedený dlouhý běh s nácvikem cílového tempa maratonu (detaily viz níže). Celý týden jsem odběhal s výborným pocitem a v naprosté pohodě, navíc jsem i dobře regeneroval. Pokud mi to vydrží i příští týden, tak se do těch Miřejovic budu fakt těšit. Kdyby to takhle šlo pokaždé…

Slovy manželky…

Je neděle večer a manžel přišel s přáním, abych napsala pár řádek o tom, co si myslím o tom, že běhá. Resp. o tom, že běhá často a rád :) No a vzhledem k tomu, že po mně téměř nikdy nic nechce (kromě občasného společného výběhu), nelze, než vyhovět.

Jak ho ovlivnilo běhání? Jak ovlivnilo náš život? Neběhali jsme ani jeden, běháme oba. Já tedy zejména proto, že kdybych neběhala, přišli bychom o společné téma a také proto, že s množstvím zkonzumované potravy bych bez běhu vedle svého asketického manžela vypadala jak odstrašující příklad hypertenze způsobené nadváhou.

Manžel běhá dobře, stále a rád. Dost tomu podřídil… Nejí maso, chodí spát dřív než naše pětiletá dcera a zbavuje se veškerého oblečení kromě běžeckého. Maso přestal jíst nejprve proto, že po bůčku se v podstatě nedalo vyběhnout (nejdřív byl člověk malátný a potom měl hlad - a to nadýmání, byt jedna ku třem byl rázem zcela nevyhovující :)) a posléze proto, že si tak nějak uvědomil, že té konzumaci předchází surová vražda nějakého nevinného tvora (tento pohled jsem respektovala do doby, než jsme zašli tak daleko, že oplakáváme neoplodněné vejce, to už tak úplně nechápu… ale mám kamaráda, ten nepije víno(!), protože mu někdo řekl, že je v tom želatina...svět se zbláznil).

Ale zpět k tématu, ženský pohled na mužské běhání. Manželovo běhání obdivuji, ale děsí mě zarputilost, s níž vyráží do nečasu, protože tréninkový plán… Neznám jedinou ženskou, která zvrací a běží. My zastavíme… Na Silva Nortica Run jsem viděla uprostřed cesty závodu lívance lidského trusu… podle mě ženská nedokáže vyměšovat za běhu. A pokud ano, tak jsem ráda, že já mám zábrany :)

Na druhou stranu, chlapi nikdy neběhají kvůli figuře (a pokud ano, nepřiznají to) - vždycky kvůli fyzičce. Klobouk dolů. Já mít ideální postavu, sedím doma a lakuju si nehty. Ale zpět k manželovi. Nevím, někde se to zvrtlo. A z mariášníka od Jelena je chlápek, který uběhne (průměrně) 110 km týdně. Tenhle posun je fajn, ale kam to půjde dál?

Dlouhý běh s nácvikem cílového tempa maratonu

Během finální přípravy na maraton (18 nebo 12 týdnů) do tréninku vždy zařazuji nácvik cílového tempa maratonu. Každý cca 4. týden běžím nedělní dlouhý běh, tak že 1. část běžím volněji, v prostřední části mírně zrychluji až do cílového tempa (tempo v kterém pak běžím maraton), poslední část se pak snažím držet toto tempo, v ideálním případě běžím úplný konec (např. 3km) stupňovaně, co to dá. Čím blíže k závěrečnému závodu, tím více se prodlužuje ta rychlejší část. Takto získáte velmi dobrou představu o vaší aktuální kondici a také, zda je váš cílový čas vůbec reálný.
Př. Do finální 18ti týdenní přípravy zahrnu 4 tyto běhy. Vždy běžím 30km, 2. týden 17+13, 5. týden 14+16, 9. týden 11+19, 13. týden 7+23.

První tento běh ve 2. týdnu mi moc nevyšel, přepálil jsem začátek a ke konci jsem klasicky vytuhnul a šel do kopru. Tuto neděli to bylo úplně o jiném. Šel jsem na jistotu na 3km mírně zvlněný okruh do Ďábličáku. Pití jsem si nechal na lavičce, takže jsem běžel po celou dobu na lehko a každé 2 kola se trošku napil. Každý okruh (celkem jich bylo 10) jsem si sledoval jednotlivé mezičasy a i během každého okruhu, jsem si kontroloval aktuální tempo. Celou dobu se mi běželo úplně parádně, bez větší námahy, konec dá se říct v euforii.

Celkem: 30km@2:09:39 (ø4:19/km)
Kola (3km): 14:31,14:29,14:33,14:08,13:50,11:57,11:57,11:45,11:43,10:46
Půlky: 1. půlka 15km@1:11:31 (4:46/km) - 2. půlka 15km@58:08 (3:53/km)

Souhrn

 TréninkKomentář
Po 12km@57:28Lehká únava
Út 3km@15:32 ráno + 15km@1:01:28 večerRáno klus do práce, večer super pocit
St 22km@1:40:07OK, ke konci lehká bolest paty
Čt 6km@28:51 ráno + 10km@49:28 večerOK, ráno pohoda, večer běh po kotníky v blátě
16km@1:05:10Super pocit z běhu, parádní počasí
So 10km@51:57Pohodový ranní výběh s Katkou
Ne 30km@2:09:39Super běh, 1.půlka 4:46/km - 2.půlka 3:53/km + P 20min.
Celkem: 124km@9:19:40, ø4:31/km

Hodnocení

Celý týden s během maximální spokojenost, dobrá kilometráž + výborné tempo, téměř bez únavy. Pata vcelku OK. Výživa kromě sobotního totálního přežrání taky OK. Navíc jsem stihnul udělat něco i na bytě.
Opět málo cvičení (v neděli ve 23 hodin jsem to již nedohnal), uff! Jinak bez větších výhrad.