Úterý, 21. července 2015

Reklama na běh aneb nahoru rychle, pomalu dolů

(sobota 18.7.2015, 34 km, stoupání 1306 m)

KopceKlínovec - další zářez do "Akce kopce" – tentokrát opravdu ostrý a pěkně hluboký. Po posledních pár pohodových výbězích, kde sportovní úroveň šla lehce stranou a šlo zejména o společenskou akci, jsme tentokrát vyzkoušeli trochu jiný scénář. Zabrousili jsem do nabité termínovky, prstem bodli do mapy, v kalendáři zakroužkovali datum 18.7.2015 a přidali popisek "Horský běh Perštejn-Klínovec".

Ležím si na koupáku,
a vyhlížím přes okraje,
dumám o tom cesty fláku,
o vyhlídkách do kraje
a obraz nakypřených mraků
mi na bulvě dozraje…

…spustím se do vody, zasyčí to a pomalu začínám vychládat. Naakumulován teplem ze včerejších vysokých otáček, nabit silnými dojmy z celodenního pobytu v elektrizujícím prostředí Krušných hor. A že chvílemi krušné opravdu byly! S rozklusem dobrých pětatřicet kiláčků ve výživných kopcích, nahoru naplno, dolů o poznání pomaleji.

Mapa Profil

Charakter první půlky trasy je díky závodu a jeho propozicím striktně daný – v co nejkratším čase se po vyznačené trase dostat nahoru. Druhá půlka nám naopak dává příjemnou možnost užít si volného běhu v krásném prostředí s jednoduchým cílem – nějak se dostat dolů k autu. Během soboty jsme tak celkem natočili kvalitních cca 34 km a vykreslili i docela pěkný výškový profil.

…že slyším dusot koní, asfaltem duní kopyta?
To jen hlava do ramen se kloní a srdce v hrudi klopýtá,
běžec sám sobě nevoní, číslo na pupku si vyčítá…

Značka

…devět kilometrů nekompromisně jen do kopce – ani nemusíš být v Alpách nebo Pyrenejích a připadáš si jako Froome, Contador nebo Konig. 12%.

V sobotu dopoledne se na návsi v Perštejně mačká necelá stovka natěšených běžců a běžkyň všech ražení i věkových kategorií. Každý jde do závodu s jinými ambicemi. Někdo jde ostře potrénovat, někdo pokořit historický zápis, někdo je odhodlaný natřít to co nejvíce svým soupeřům, někdo jde odškrtnout další bodík v seznamu, někdo jde vyvenčit svého čtyřnohého přítele nebo drahou polovičku a někdo je jen rád členem lehce masochistické skupiny, která se místo poklidného oběda rozhodla po svých vyfrčet na nejvyšší horu Krušných hor. Zvláštní uvolněná atmosféra na startu ale rázem končí a celá převážně mužská smečka se pod nemilosrdným vedením mladé a nadějné sportovkyně dává do trysku vzhůru. Místní obecenstvo nevěřícně zírá tomuto podivnému úkazu.

…vy zíráte, my zíráme - na blankytnou krásu pod nebeskou bání,
v rychlosti se pokocháme zeleností krušnohorských plání
a naprosto prodýcháme, když závodní tempo do plic kyslík vhání…

…jen na chvíli můžeš povolit - cesta vodorovní – jenže tady jsi na závodě, na flákání není čas. Pár vteřin uvolnění na občerstvovací stanici, pár loků vody do chřtánu, pár kapek za krk, nasadit ostré tempo a po zvlněné rovině na loukách pod Klínovcem svištět k cíli.

Fichtelberg

Běh je sám o sobě fyzicky náročný a zvlášť do kopce, dlouhého kopce. Srdce tepe, plíce hoří, nohy dřevění a sušák v puse nezažene ani občerstvovací stanice. Kdo netrénuje, nemá zbytečné starosti se soupeři a bojuje jen sám se sebou, se svojí leností a nemohoucností. Na žádné kdyby se teď nehraje - co je v nohách, to se počítá. V přímé konfrontaci se zdánlivě nekonečnou nakloněnou rovinou se ze sebe člověk snaží dostávat všechny zbytky zákeřně ukrytých sil. Jako vždy zde platí, že někomu to jde lépe a někomu bohužel hůře.

Hlava ti třeští - zuby vyceněné,
do stehen krpál kyselost žene,
vyhlížíš metu vysněnou.
Říkáš si "Ne ne ne, díky za ty fíky…"
…však budou ti sladkou odměnou.
Že život je hořký? Bohudíky!

Poslední kilometr, poslední zkouška vůle, trousíme poslední síly na sjezdovce pod vrcholem.
A konec! Nirvana vaří za vás!

Vrchol Věž

Závěr závodu je již jen dlouhé a vytoužené čekání na cíl, na vrchol. Strmá závěrečná pasáž po "Dámské" sjezdovce nutí unavené nohy k přechodu do chůze a celé tělo do hluboce pokorného předklonu. Vysloužená odměna v podobě zastavení a rozhlédnutí se okolo sebe do nádherně otevřené krajiny je odměnou pro každého, kdo dokončí. Není třeba pamětních medailí, cílových fotografií ani jiných lapačů prachu. Je to chvíle vnitřního souznění, naplnění a radosti v tom nám daném krátkém okamžiku. "Ano, na tomto světě mohou být jen blázni šťastní a plní radosti."

…dej si pauzu, dej si hlt vody,
poskytni výhni soupeře.
Zapomeň chvíli na závody,
seběhem vrať sval do pohody -
- kochání klepe na dveře…

Cesta Libor

Po krátkém vyhlášení vítězů (popravdě je mi líto organizátorů, že odměňují za takové výkony) sedá většina účastníků do aut nebo autobusu a rychle mizí ze scény. My volíme jinou a možná trochu krkolomnější variantu. Volný seběh z Klínovce zpět do Perštejna. Unavené tělo toho moc nedovolí, takže jde hlavně o to se v relativní pohodě dostat dolů. Sobotní výběh na Klínovec tak naším nohám kromě 17 km dlouhého asfaltového koberce dává i trochu zelenavé trávy, vyschlé udupané hlíny, drobného ostrého štěrku, provoněné louky, hnědého bodavého jehličí, pálivých kopřiv, čerstvě posečeného sena, ostnatých maliníků, valících se šutrů ze srázu a nakonec i příjemně chladného dna místního potůčku. Tisíce barev, tisíce vůní a tisíce zážitků - co běžec, to příběh.

Štěpán Seběh

Today, tomorrow, šlápota,
užívej sportu a života,
když ho miluješ - není co řešit,
hlavní je na běh pořád se těšit!

Štěpán & Morová Šleha