Úterý, 24. dubna 2012

Silva Nortica Run - Týden 8 (16.4.-22.4.)

Další extra povedený týden. Plán splněn údernicky na 120% s úsměvem ve tváři, nový člen v týmu Kilometry pro zvířata, snad polovina doby všech běhů proklábosená s fajn lidmi, v neděli povedená společná akce v Ďábličáku, prostě jarní "běžecká pohoda". Čím více a déle běhám, tím více jsem přesvědčený o tom, že běhání je především o hlavě. V závodech, v tréninku, v běžném životě. Vždy když se kouknu do svého tréninkové deníku, co jsem dělal a jak jsem běhal touto dobou před rokem, většinou se nestačím divit.

Pár slov něžného běžeckého pohlaví (konečně)

Štěpán mě už několikrát nesměle žádal o to, abych do běžeckého deníku pro Nadaci napsala pár řádek o běhání. Odmítala jsem to v době, kdy jsem na to měla čas, energii… i myšlenky se rodily, a to z pouhé lenosti (nechala jsem si ujít i moment po pražském půlmaratonu, kdy jsem plna zážitků z pohledu na vlastního chotě třímajícího bandasku, s vemenem na břiše a v černobílém kostýmu krávy přemýšlela, zda jsem se neunáhlila při volbě životního partnera a otce svých potomků). Dnes, totálně vyřízená z práce, nemocné dcery, malých bot a velkého spánkového dluhu, jsem se rozhodla, že se o cosi jako zhodnocení minulého běžeckého týdne pokusím. Tedy celý týden mi vlastně splývá, Štěpán běhal příliš (svůj týdenní plán na 140 Km překročil o pětinu), já málo, ale závěr byl luxusní. Celorodinně jsme se zúčastnili Běhu Ďáblickým hájem. Moc hezky připravená akce. Naše sedmiletá dcerka běžela 600 m a zvládla to, pětiletá běžela 200 m a zvládla to taky, obě dostaly lízátko. Na nás dospělé došlo v poledne, 4 km kopcovitým terénem Ďáblického háje mi ukázalo, že i po několika letech v tomto parku jsou v něm cestičky, které jsem ignorovala a připravila se tím o zážitky v podobě iluze běhu lesem bez hromad turistů (chtěla jsem napsat pejskařů, ale to se do reportu pro Nadaci na ochranu zvířat nehodí..na druhou stranu, ne každý pejsek je ukázněný, někteří považují běžce za atrakci, kterou tam páníček nainstaloval pro jejich pobavení). Výsledky byly slušné, ale největší radost jsem měla z Karolínky, po počátečním ostychu vyrazila mezi davy dospělých a se slovy "Dobrý den, můžu Vám dát tohle?" rozdala neuvěřitelné množství letáčků propagujících Kilometry pro zvířata. Nevím, zda někoho tato propagační činnost osloví natolik, aby se ke Štěpánovi, Liborovi a ostatním přidal, ale srdce matky plesalo nad samostatností té malé postavičky. A to je vlastně vše. Jdu si zalepit puchýře, nalít dvojku bílého a čekat, až Terce zabere paralen.

Katka

Nadupaný týden

Kačka s Liborem se tento týden pustili do psaní za mě, navíc opět lehce bojuji s časem, takže přikládám již jen pár fotek z nedělního Ďábličáku:

Ďábličák start Ďábličák Libor Ďábličák fešáci

Souhrn

 TréninkKomentář
Po 6km@30:25 ráno + 18km@1:28:03 večer Ráno OK, večer super běh, parádní počasí, sedlo to → přídavek
Út 14km@1:06:28 ráno (intervaly) + 11km@57:40 večer Ráno dobrý, 3km RK + 6x1km@(3:54,3:43,3:46,3:41,3:44,3:37) + 3km VK, večer výklus s Katkou a Liborem
St 27km@2:12:22 Pohoda ranní běh s Jardou
Čt 17km@1:29:09 (kopce) 5,5km RK + 3x400m(1:29,1:28,1:26) + 3x500m(1:43,1:42,1:41) + 6km VK
6km@29:47 ráno + 12km@1:00:14 večer Celý den pohoda, ráno v husté mlze
So 26km@2:04:22 Pohodový výběh se Štěpou
Ne 33km@2:46:06 (4 km závod) Delší výběh v Ďábličáku, 4km@14:54 (Jarní běh Ďáblickým hájem)+ výklus s Liborem a Martinem
Celkem: 170km@14:04:36, ø4:58/km

Hodnocení

Absolutní spokojenost, dobré kilometry, slušné tempo, navíc vše odběháno s úsměvem na tváři!
-

Štěpán

Deník Šlehy: týden 8. …"Poprvé"

(95 km, závod na 4 km)

Ve znamení premiér – tak vyzněl tenhle týden. Poprvé jsem cestu do práce a z práce "sockou" nebo bicyklem vyměnil za "prostě si tam doběhnu". Naštěstí jsem skřivan, tudíž vstávání bez problémů, přesto vyrazit ráno do mlhy za tmy v 5 hodin letního času stálo za mírnější přemáhání. Nakonec z toho bylo pěkných 27 km. Rovněž jsem poprvé vyzkoušel spojit v jednom dni závod s delším během, což na Štěpánově tváři jistě vyvolá blahosklonný úsměv a v jeho hlavě poznámku - "No to jsi objevil Ameriku, takhle to pytlíkuju už 5000 kiláků":). Abych nezapomněl, taky jsem se Štěpána snažil zachytit ve čtvrtek při ostrých výbězích kopců. Zbytečnýýý, moc slimáků na jednoho gepardááá… ! Jeden vždycky vyfuní nahoru, kouká kde je parťák, jenže ten už je mezitím vysmátej skoro dole, čehož si ale jeden nemůže všimnout, protože při sunu hore vidí tak maximálně rudý kolečka a nemůže tedy poznat, že ta nukleární rudá šmouha v protisměru byla on!

Variace na Máchův Máj

Je pozdní ráno – první máj –
sportu máj – je běhu čas;
Štěpánův zve ku klusu hlas:
"Martine! Libore!! Kačenko!!!"
Vidíš ty poutníky, jak dlouhou lučinou
spěchají k cíli, než červánky pohynou?
Ony sportovce již zrak neuzří tvůj,
zaběhlé za onou v obzoru skalinou,
nikdy – ach nikdy!?
Nikoliv!
S nimi běž!
Kdo běhu srdce dá své,
po těle potu i znoje,
terénu nelekne se
- kopce, bláta ni hnoje,
prožívá chvíle krásné.
A s láskou se pohybuje!
Toť budoucí život tvůj!
Až znaven doběhneš
z Mělníka ku Bezdězu
kdo srdci tvému utěchy jaké dá,
tvým hnátám zvícím pařezu?

Bez konce láska je,
jen s láskou vše vykonáš,
ač chvíli tápaje -
vždy krize překonáš!
Je pozdní večer – první máj –
večerní máj – je lásky čas;
hrdliččin zve ku lásce hlas:
"Hynku! Viléme!! Jarmilo!!!"

Morová šleha