Středa, 2. května 2012

Silva Nortica Run - Týden 9 (23.4.-29.4.)

PIM

V sobotu 28. dubna byla uzavřena registrace na očekávaný Volkswagen Marathon 2012. Dle PIMu byla vyčerpána kapacita 9000 startovních čísel. Pokud to někdo náhodou nestihl, šance běžet pořád ještě je. Nadaci na ochranu zvířat stále zbývá několik registračních čísel. Udělejte dobrý skutek, poběžte za nadaci, poběžte s námi pro zvířata! :) Kupte si startovní číslo od nadace a část startovného půjde na projekty týkající se ochrany zvířat. Společně jsme již běželi březnový Hervis ½Maraton.

Odpočinkový "noční" týden

9. týden přípravy byl podle plánu odpočinkový (132 km). Nakonec jsem ale ani těch 132 nenaběhal, celý týden jsem totiž nejvíc bojoval s časem. Nejdříve jsem byl doma na ošetřovačce s mladší dcerou(neštovice), od pátku jsem pak měl sám na starost i druhou princeznu(manželka na operaci). Běhat jsem chodil vždy hodně pozdě večer s čelovkou, v době kdy jsem již po celém dni sotva pletl nohama. Klobouk dolů před všema ženskýma, které při mateřské zvládají ještě všechny další věci. Já jsem nestíhal skoro nic.
V Po klasika regeneračně ráno 6 a večer 10 km v listí. V Út jsem plánované 2 fáze musel spojit a večer vyrazit na dlouhý rozklus s vloženým 2×2 km v tempu(díky únavě se "tempo" ale nakonec nekonalo), závěrečný výklus už byl ve stylu nejkratší cestou domů, s jediným přáním "Snad se mi ty nohy nepodlomí a nepůjdu k zemi". Ve St jsem po silném přemlouvání sám sebe nakonec vyrazil do tmy do Stromovky na noční běh Běh pro Světlušku. Myslel jsem, že tam bude pár lidí, ale nakonec z toho byla slušná masovka s čelovkama, tuším přes 800 běžců! S cestou tam i zpátky to nakonec dalo nečekaně dobře odběhnutých 23 km. Čt v únavě ráno 6 a večer 11 km, na kopce jsem se ten den vůbec necítil, tak jsem raději dal jen volný klus a v Pá pak volný den úplně bez běhu. O víkendu jsem hlídal děti a kopal další díry v tělocvičně, takže jsem stihl vždy akorát na noc na 2 hodiny vyběhnout do kopců nad Jiřetínem. Po tmě jen s čelovkou v lese je zážitek. Blikající očka lesní zvěře, funění, chrochtání dupání a jiné zvířecí projevy někomu na jistotě nepřidají, ale já jsem se v té "děsivé" tmě cítil bezpečně, užíval jsem si absolutní samoty. V porovnání s noční Stromovkou plnou lidí s čelovkama, to byl zážitek jak z úplně jiné planety.

Souhrn

 TréninkKomentář
Po 6km@31:37 ráno + 10km@50:19 večer Ráno i večer pohoda běh v mechu a kapradí.
Út 19km@1:33:03 (intervaly) Lehká únava, déšť, vítr, 11km RK + 2km@(7:40,7:40) + 3km VK
St 23km@1:55:00 Zlehka, včetně nočního běhu pro Světlušku ve Stromovce
Čt 6km@30:53 ráno + 11km@57:54 večer Únava, večer vypuštěné kopce
- volno
So 20km@1:53:45 Jiřetín - noční lesní běh v terénu s čelovkou ↑↓ 1100 m + P
Ne 20km@1:46:13 Volný běh v terénu ↑↓ 1100 m + P
Celkem: 115km@9:58:44, ø5:12/km

Hodnocení

Odpočinkový týden, na to jak by bylo málo času, nakonec slušný km.
Celkově pod plánem, pomalé intervaly, ve čtvrtek vypuštěné kopce, celý týden bez dlouhého běhu.

Pomalu jdeme do finále

Do startu Silvy zbývá ještě celkem 5 týdnů přípravy, z toho poslední 3 týdny se již intenzivní trénink pomalu vypouští a spíše se odpočívá. Takže se dá říct, že nadcházející 2 týdny se jde do finiše a trénink by měl vrcholit. 10. a 11. týden tak plánuji vysokou kilometráž(min. 160 km/týden), a to především v dlouhých bězích. Ohledně závodů plánuji již jen v tréninkovém tempu odběhnout Volkswagen Marathon.

Štěpán

Deník Šlehy: týden 9. "Už tam nebudem (za kamnama - a to ani náhodou)"

(71 km, závod na 10 km)

Být v dubnu za kamny v takovém jaru, to by byl hřích. Dlouhé běžecké kalhoty odloženy již v březnu, 2.vrstva od pasu nahoru též, nuže vystavme své žervé končetiny troše škodlivého záření.

Souběžně se začínajícím teploučkem se exempláře homo clusus začínají objevovat na nejrůznějších (často i zcela nepochopitelných) místech. Tuhle jsem sedě ve své plečce zahlédl na šestiproudovém mostě Barikádníků v pražských Holešovicích zcela vysmátého pobíhače, na uších sluchátka, v ruce dvoulitrovou petku vody, na hlavě kulicha. 28 stupínků ve stínu. Inu, nikdo není dokonalý. Sám se radši držím své klasiky a vzhledem k blížící se účasti na jarních maratonech (Volkswagen Marathon a hlavně Silva Nortica Run) pobíhám u řeky, v lesích a polích. Pokud možno kopcovitých. Zvláště koncem týdne, kdy jsme se dočkali historických teplotních rekordů. V očekávání větší víkendové zátěže jsem prozřetelně 2 dny trénink úplně vynechal. Správné rozhodnutí.

Běh Semicemi

Původně jsem si do Semic jel pro rekord, ale po sobotním probuzení a pohledu na teploměr mne tato bláhová představa rychle opustila. Na startu teplota 27 stupňů, stín nikde. Vylil jsem na sebe láhev vody, postavil se coby Mrakomor za startovní čáru a už to jelo. Mokrá stopa okamžitě zmizela a na metě 1 km zbyla z Mrakomora sušená treska uprostřed Sahary. Na 7. kilometru uprostřed Kerska probíháš kolem slavné restaurace U pramene (Hrabal – Slavnosti sněženek). Nikdo, ale vůbec NIKDO zde nevzdal a neodbočil!! Hrdý běžecký národe! Po závodě (čas samozřejmě o 1 a půl minuty horší než na Nymburské desítce před 14 dny) jsem zde čirou náhodou doplňoval ztracené tekutiny, a to už jsem několik zmíněných sušených tresek poznal. Neexistuje mnoho situací, kdy by ti pivo (dokonce i nealkoholické) tak chutnalo! Po náležité hydrataci organismu jsme společně s paní Šlehovou cyklovýletem prosvištěli krásami Nymburska. Což jsme ostatně zopakovali i v neděli odpoledne na jiném místě Čech - jako regenerační jízdu po delším ranním běhu. Léto v dubnu se musí řádně využít!

Už se těším na úterní prvomájový 40 kilometrový výklus
PO STOPÁCH KARLA HYNKA MÁCHY.

Morová šleha